Každou první středu v měsíci, krátce poté, co sirény „odhoukají“ svoji pravidelnou zkoušku, se nejen na internetu objeví tradiční diskuse o tom, jestli vůbec sirény potřebujeme a zda nejsou v dnešní době přežitkem.

Žijeme v době, která je plná nejmodernější techniky a všichni denně používáme mobilní telefony nebo internet. Mnohá města a obce proto zrušily zastaralé rozhlasy a pro informování svých obyvatel zavedly rozesílání SMS a e-mailů. Jde jistě o skvělou službu, kterou si mnoho z nás chválí a usnadňuje komunikaci samospráv s občany.
Jinak tomu však je v případě krizových situací, kdy je potřeba co nejrychleji varovat VŠECHNY osoby na daném území a nespoléhat na to, jestli mají zapnuté vyzvánění nebo předem zaregistrovaly své telefonní číslo.
Například v nočních hodinách by varování pouze prostřednictvím SMS znamenalo velký problém, protože kdo by neměl na noc vypnuté zvonění, toho by stejně krátké pípnutí SMS nevzbudilo. Sirény a do varovného systému zapojené místní informační systémy naproti tomu dokáží během krátkého okamžiku varovat každého člověka v jejich okolí. Navíc nejsou závislé na okolní infrastruktuře a v případě moderních prvků ani na elektrickém napájení.

V žádném případě to ale neznamená, že SMS při krizových situacích nelze využít – právě naopak. Ideální je, když tvoří doplněk varovného systému a krátce po „dohoukání“ sirény přijde zpráva s upřesněním situace.

Přelom v oblasti využití mobilních telefonů pro varování nastal letos v květnu, kdy T-mobile předal Hasičskému záchrannému sboru do testovacího provozu v pěti krajích službu Search&Rescue SMS, která umožní složkám integrovaného záchranného systému rozeslat hromadné SMS do konkrétní oblasti s vysokým rizikem ohrožení zdraví nebo života. Novinka má zásadní výhodu v tom, že nevyžaduje žádnou aktivitu ze strany obyvatel. Všechny do teď používané systémy totiž vyžadovaly předchozí registraci telefonního čísla do databáze příslušného městského nebo obecního úřadu.